Černá za to nemůže

MS, HS a jejich fungování

Černá za to nemůže

Příspěvekod figi » ned 29. kvě 2016 1:06:37

Černá zvěř a naše myslivost

Pamatuji ještě dobu, kdy černá zvěř v honitbě nebyla, a dobu, kdy černé bylo málo a chovala se právě tak, jak se černá chovat má. Bez problémů se dala celoročně lovit na šoulačkách za dne, obeznávat nebylo nutné, bachyně se držely trvale na stejném místě, a stačilo postavit střelce na ochozy, na okraji mlaziny nařídit nastoupeným honcům, ať si chvíli hlasitě povídají a černá už šla ven. Z každého uloveného kusu jsme měli radost, řádně to oslavili a loveckých možností jsme nijak nezneužívali. Pak jsme dokonce postavili krmná zařízení jen pro černou a těšili se z toho, že je černá zvěř využívala. Pravidelně jsem jim chodil čistit kaliště od spadlých větví, no zkrátka snaha byla, aby se prasátka měla dobře. Nikoho tenkrát ani nenapadlo sedět někde u krmení a čekat na černou - ihned by byl označen za pytláka a pravděpodobně by ve sdružení skončil s tím, že jeho pověst by ho předcházela a těžko by jinde hledal uplatnění. Samozřejmě jsme se ale hlavně naplno věnovali ostatní spárkaté, zejména srnčí zvěři, a zajícům, protože bažanti už nebyli.
Kdo by jen tušil ...
Postupně se situace začala měnit. Stavy černé se začaly pěkně zvyšovat a v důsledku toho byl povolen lov na vnadištích. V myslivosti se objevilo nové slovo. Prasečkáři, tak se sami pyšně začali označovat specialisté na lov černé. Celá specializace však spočívala obvykle v tom, že se v zateplené kazatelně zavřeli na celé noci a čekali, co přijde na jejich hromadu. Vývoj však pokračoval. Lov černé u hromad krmení nebo na naháňkách se ukázal jako velmi atraktivní, nenáročný na myslivecké umění, na znalost zvěře a jejího života a zároveň významný byl i přínos poměrně velkého množství zvěřiny. Nové byly i pojmy "moje hromada" a "moje kazatelna". Prasečkáři se začali dělit na dvě skupiny, které se zároveň více či méně prolínaly. Hromadáři a naháňkáři, to byly vznikající specializace lovu černé. Hromadáři se vyčlenili opravdu specifickými znalostmi a uměním. Ty znalosti a ochota se učit spočívaly v tom, jaké dobroty černé předložit, aby na jejich hromadu chodila, a chodila raději, než na jiné hromady. Mnozí se vyznačují doslova výzkumným nadáním, a stále zkouší nové a nové recepty. Umění spočívá v tom, že nelitují času a prostředků při shánění "krmiva" na jejich hromadu. V mylném přesvědčení "čím více, tím lépe" jakýchkoli kvantech, a cokoli. Černá zvěř se stává tou nejvíce a nejlépe krmenou zvěří v historii. I kvůli tomu začínají enormně narůstat stavy černé, a každoročně se dosahuje rekordní výše odstřelu. A myslivecká morálka se díky tomu také uvolňuje. Co dříve bylo naprosto nemyslitelné, se stává běžným a dokonce naprosto legálním. V zájmu "boje se škodami" se povolí téměř vše a oko se zamhouří ještě víc. A z lovců černé jsou rázem novodobí hrdinové. Chybí tomu ale ještě podpůrná technika. Skvělé optické zaměřovače postupně střídají přístroje pro noční vidění a diskuse "co na hromadu" jsou doplněny o hodnocení optoelektronických zaměřovačů. Že je to zákonem zakázaný doplněk zbraně? Přece jde o zamezení škod působených černou zvěří, tak se to přehlíží. Naháňky také postupně ztrácí své kouzlo, někde začínají nebezpečně připomínat tažení proti nepříteli. Pro vytlačení černé z mlazin se zavírají oči před jakýmikoli prostředky, petardy a dělobuchy nevyjímaje. Není divu, že i proto se někteří stavem mysli dostávají do situace "Rambo ve Vietnamu". Proslov mnohých mysliveckých hospodářů při zahájení tomu také nepřidá - " lovíme sele a lončáka, ale pánové, u nás mají lončáci i přes 100 kg, tak neváhejte, jsme tu proto, abychom ulovili". Díky tomuto přístupu a snaze za každou cenu vystresovanou černou vyhnat z leče agresivita na obou stranách stoupá. Bohužel právě i to ovlivňuje myšlení mnohých, a jako k nepříteli se k černé chovají, jako na nepřítele na ni myslí. Obecně je výsledek ten, že se může vlastně cokoli. Třeba i broky, jak radí někteří ti "zkušení". Na kazatelnách se technika opět zvedá o úroveň výše, nastupují termovizuální přístroje. Odpadá řešení problému přísvitu, navíc jsou k dispozici další vylepšení, jako jsou třeba pohybová čidla, která přesně identifikují příchod jakékoli zvěře včetně určení směru, ze kterého přichází. Zařízení pro přenos zvuku z hromady jsou také běžná a navíc snadno dostupná. Takže na kazatelně zalehnout a spát, však oni si nás vzbudí, až dorazí.
Ale černá je ta nejučenlivější zvěř v našich krajích. Už dávno ví, že hromada znamená nebezpečí, a při naháňkách jsou situace, kdy neopustí kryt ani za nic. Není nutné asi zdůrazňovat, že jak lov na hromadách, tak zejména naháňky jsou pro černou velmi stresující, což samozřejmě výrazně stupňuje její agresivitu. A o to hůře.
Pokles lovecké a myslivecké morálky je neuvěřitelný, zároveň snad nikdy nebylo v myslivosti tolik švindlů. Prakticky se už může vše, a vše si mnozí vždy zdůvodní. Tím zaklínadlem je "škodící a přemnožená černá zvěř". Z dospělých kusů se obvykle udělají lončáci, to už je vcelku tradice. Že tato zvěř byla ulovena v době hájení nebo nedovoleným způsobem lovu je už každému úplně jedno. Sice nová úprava doby lovu vše zlegalizovala, ale nic to nemění na situaci. Konec konců, i na ty ulovené bachyně od selat se dá, jak je vidět, zvyknout. S porušováním zákona si vůbec moc starostí neděláme, třeba zrovna hromady jsou toho jasným důkazem. A vše se to samozřejmě šíří celou myslivostí. Odstřel jakékoli spárkaté na hromadách, navíc v noci také nikdo neřeší. A dalo by se pokračovat. Ve spolcích, kde se dbá na dodržování zákonů a především na mysliveckou a lidskou etiku a morálku se někteří členové stále dožadují švindlů. Zaštiťují se přitom sousedními spolky. Když to jde u nich, tak proč ne u nás. Hospodáři a celé vedení těchto mysliveckých spolků mají můj obdiv.
Černá zvěř mohla být významným přínosem pro naši myslivost. Ta zvěř za ten vývoj samozřejmě nemůže, za ten mohou jen lidé, v tomto případě myslivci. Jsou podle mého názoru hlavní příčinou nárůstu stavů, zároveň benevolence a slabost mysliveckých hospodářů a předsedů v plné míře zapřičinila morální úpadek. Tím i oni sami musí "čarovat" v mysliveckém výkaznictví. Nejhůře jsou na tom obvykle ti, kteří začali s myslivostí zhruba v posledních patnácti letech. Zažili totiž už jen myslivost, která dobrá rozhodně není. Je pro ně běžné využívat současné metody lovu, dojet autem pod kazatelnu, tam čekat a autem zase domů. Když se mne myslivec, který má lovecký lístek 15 let ptá, jak dokáži najít ochoz černé, jak ho vůbec poznám, a na druhou stranu má této zvěře uloveno desítky kusů, to mi nejde dohromady. Vůbec netuší, jak černá žije, na co také, když přesně ví, díky síti fotopastí, kdy a co na kterou hromadu chodí. A zároveň jsou zvyklí i na to, že k porušení zákona vlastně nikdy nedojde, jednak se to vždycky dá nějak udělat ( rozuměj zašvindlovat ), a stejně by to ani nikdo nechtěl řešit, zejména ne pak ten, který by sice měl, ale zároveň sám švindluje daleko více. Toto myšlení se nakonec přenáší na všechnu zvěř. Chceš ulovit srnce ? No jak jinak, než mu nasypat pěkně v dostřelu od posedu hromádku ovsa. A sledovat, kdy začne chodit. Dančí, vysokou a nakonec i to srnčí - to nalovíš při nočních čekaných u hromad také snadno. Jsou honitby, kde už se ani jinak zvěř téměř neloví.
Všichni svorně naříkají, jaké škody černá dokáže udělat, a vlastně je to to jediné, kolem čeho se vše točí. A zároveň obvykle i naoko hledají cestu, jak z toho ven. Snížení stavů černé ale nikdo nechce. Chytře ale všichni naříkáme, jaké to zase lány zaseli zemědělci, a jaké špatné plodiny. Skutečnost je ale taková, že černá pro mnohé znamená i přes snížené výkupní ceny značný přínos. Pro jiné zase možnost celoročního lovu prakticky bez omezení. A celkově je výsledek ten, že" mrtvé prase je dobré prase". Co to vlastně je a jak bylo uloveno je až druhořadé.
Často poslední dobou přemýšlím o tom, jaká by byla naše myslivost bez černé zvěře. Jistě ne taková, jak si ji pamatuji z mládí. Pokrok se nedá zastavit, a vývoj už vůbec ne. Lze jej ale určitě jinak směrovat. Věřím, že i myslivost lze vykonávat na vysoké morální úrovni. A být zase pyšný na to, že jsem myslivec.
Uživatelský avatar
figi
 
Příspěvky: 355
Registrován: stř 06. čer 2012 22:45:03
Bydliště: Česká Lípa

Re: Černá za to nemůže

Příspěvekod Paragroups » ned 29. kvě 2016 18:47:49

Na hromadách nelovím a kvůli zdraví a aby to nebylo tak jednotvárné jsem začal více chodit, lovit ze země a hledat nová místa vhodná k čekané a k lovu. Každá nová paseka, světlinka, lesní cesta, průsek nebo řidší vysoký les mě zaujme a snažím se ho po obeznání ochozů a pohybu zvěře k lovu využít. Mám ale určitě menší lovecké úspěchy než kolegové, kteří využívají popsaný způsob lovu, to přiznávám. Občas pichlavá poznámka - tak se nediv, když nekrmíš. Taky vstávám do práce, nemůžu sedět dlouho do noci - tak se nediv, když chodíš brzo z lesa. Noční vidění nemám, když jedu z lesa, protože už nevidím přes puškohled, i když je kvalitní, potkávám auta, co jedou do lesa. Čas - obětuju, co jde, ale jsem přesvědčen, že se nemůžu v žádném případě rovnat s důchodcem. Ten může myslivosti a lovu podřídit naprosto všechno. Obeznání, nasypání, dřepění, klidně celou noc, páč stejně se potom vychrápe doma a večer může zase vyrazit. Případně, jak popsáno, zahnípne rovnou na dobré zateplené kazatelně. Pokud takto obhospodařuje na střídačku tři kazatelny, je to téměř na jistotu. Na průběžnou kontrolu, jestli tam něco chodí a doplnění návnady může vyrazit kdykoli. Vzetí si kazatelny ,,za svou" je skoro pravidlo, v podstatě taky jeden z důvodů, proč raději lovím ze země, na netradičních místech, nových objevených neobsazených nezakrmených místech a v pohybu.
Ale výsledky - kdo krmí a dřepí dlouho do noci, má je určitě lepší. Prostě to tak je. Za jakou cenu? Můžeme o tom mluvit, diskutovat, argumentovat. Výsledek v dnešní době a se zaběhnutými zvyky? Nejistý. Přesvědčovat? Budeš ukřičen, prohlášen za hlupáka. Vysmějou se Ti do očí.
Černou potkávám, často našoulám, dokonce občas překvapím spící pod smrčkem. Je jí hodně, ale když potřebuju, aby přišla, nejde. Když jí slyším, že jde, dojde na kraj houštiny, zastaví se, otočí a jde pryč. Nebo vyjde samotná bachyně s malinkatými, čerstvými selátky, jako blechy a jsou tam hodinu, naprosto v klidu, jako kdyby věděli, že do nich střílet nebudu. Možná, kdybych seděl celou noc, tak vyleze, i když tam není ,,nasypáno". Je to jako házet kostkou: nikdy nevíte ...
Na závěr: těžké a citlivé téma jsi otevřel, Miloši. Započal jsi boj s větrnými mlýny, přeju úspěch. Já osobně myslím, že stojím na té správné straně, i když stejně prd zmůžu. Jak jsem již psal, ty výsledky ... Ty nájmy se musí vrátit, alespoň něco ... Upřímně, hádat se, špinit se a napadat se navzájem asi nemá smysl, nervů si užiju dost v práci. Chodím ven rád, myslivost dělám dlouho a mám jí rád a jsem rád, že mám kde lovit. Alespoň prozatím. Těším se na reakce ostatních ...
jsebekns@seznam.cz
Lov nikdy nekončí, ještě stále máme šanci ...
Paragroups
 
Příspěvky: 80
Registrován: sob 20. dub 2013 20:18:17

Re: Černá za to nemůže

Příspěvekod figi » ned 29. kvě 2016 18:56:49

No, já se léty už smířil s těmi způsoby lovu, ale čím dál hůře snáším to podvádění a nedodržování zákonů a zejména myslivecké a lidské etiky. A opravdu u těch, kteří myslivost dělají relativně krátce, je to naprosto normální, ani je nenapadne, že by to mohlo a mělo být jinak. To mne opravdu mrzí.
Uživatelský avatar
figi
 
Příspěvky: 355
Registrován: stř 06. čer 2012 22:45:03
Bydliště: Česká Lípa



Zpět na Organizace myslivosti




Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Český překlad – phpBB.cz
cron